Od nálezu záhadných stop v kameni na Slovensku uplynulo už několik desetiletí. Roku 1967 jakýsi T. Smiešok objevil nedaleko obce Koňská v okrese Martin prohlubně ve skále nápadně připomínající lidské stopy. Šlo o jedinou delší řadu otisků, z nichž přibližně tři údajně vypadaly velmi zachovale - dokonce tak, že byly zřetelné i anatomické podrobnosti.délka chodidla dosahovala jedenadvaceti centimetrů, šířka devíti centimetrů, široký palec a prostředníček údajně naznačují, že majitel nohy chodil často (nebo stále) bos.
Podle populárního spisovatele a milovníka záhad Ludvíka Součka pak ale přivolaní geologové došli k senzačnímu závěru: hornina je vápenec, který se zformoval před přibližně 55 miliony let, tedy někdy na přelomu druhohor a třetihor.
Naproti tomu, primitivní lidské druhy se od opičích předků oddělily před asi pěti miliony let a stáří našeho rodu Homo sapiens (jemuž stopy zřejmě patří) je sotva sto tisíc let. Znamená nález u obce Koňská, že naše představy o vývoji člověka i ostatních živočišných druhů jsou mylné, že Darwinova evoluční teorie neplatí a že lidé ve skutečnosti žili na naší planetě společně s dinosaury?
Jinou otázkou je, zda stopy do kamene nebyly v dávnější minulosti vyryté s nějakým jiným cílem - například rituálním (viz zmíněná korunovace skotských králů), nebo pro označení významného směru. Takové případy jsou známé. Rovněž na Slovensku u Hermanovců v okrese Prešov stopa vytesaná do kamene mířila do místa, kde bylo vykopáno velké množství cenných předmětů z doby bronzové.
Už Ludvík Souček proto vyslovil podezření, že řetězec stop u Koňské ukazující na nedaleký vrch Kopa by mohl ukazovat k nějaké dosud neznámé jeskyni, v níž by mohly ležet prehistorické památky. Stále ale zůstává záhadou, proč tu jsou tak zřetelně zdůrazněné anatomické detaily nohy. Většina podobných značek totiž zobrazuje jen hrubé obrysy chodidla.
Je tedy zřejmé, že nález stop v kameni u Koňské by si zasluhoval podrobnějšího zkoumání - ať už geologického, paleontologického, antropologického nebo archeologického. Zatím ale téměř upadl v zapomnění a na své druhé objevení teprve čeká.
Jan A. Novák